Co dělat, když už v tom lítáš I. - Bulimie

Ahoj holky :)
některý z vás možná čekaly na právě tady tento článek. Hned na úvod musím říct, že pokud trpíte bulimií (nebo si to myslíte), tzn. pokud zvracíte, přejídáte se, máte po jídle výčitky, snažíte se hubnout, pořád se kontrolujete a máte o sobě nízké mínění, čeká vás asi hodně práce. Na druhou stranu, ta práce je vyvážena tím nádherným životem, co čeká na druhé straně propasti :)



Aby se vůbec dalo pracovat na léčení, je potřeba si nemoc přiznat, uvědomit si ji, její důsledky a chtít s ní bojovat. Pravidla, co tedy dělat, jsou velice podobné jako u předchozího článku tady -

1) Jak už bylo řečeno, je potřeba se s nemocí "seznámit". Přijmout ji jako součást sebe, přiznat si, že tam je a uvědomit si, že to není správně a mělo by se s tím něco dělat. Zkus si psát třeba deníček, povídat si sama se sebou, zapřemýšlet nad tím, jaká jsi byla předtím.

2) Další důležitá věc je uvědomit si, že chceš změnu. Porovnat si svoje životy - ten předtím a ten, co vedeš teď. Zapiš si výhody a nevýhody, popřemýšlej nad tím, co ti bulimie dala a co vzala, uvědom si, jak tě poznamenává, tebe i tvoje blízké, a rozhodni se ke změně! Nic neodkládej a pusť se do toho teď! Je těžké se skutečně rozhodnout, ale jak už jsem zjistila, není ani tak důležitá pevná vůle, ale skutečně pevné rozhodnutí a v neposlední řadě motivace.

3) Pro začátek je taky velmi prospěšné někomu se svěřit, přiznat se, vylézt z té své ulity, do které se mnoho nemocných uzavírá. Přiměj se k tomu, svěř se mámě, tátovi, komukoliv, komu věříš - samozřejmě si můžeš jenom psát deníček nebo blog a všechno ze sebe vypsat tam, ale věř mi - je skvělý pocit, když se pokoušíš uzdravit a člověk, kterému ses svěřila, tě v tom tolik podporuje a snaží se ti pomoct. Kdykoliv totiž budeš v pokušení sklouznout znovu, tvoje máma/přítel/kamarádka tě může podržet a pomoct ti dostat se znovu na tu cestu. A mít takový základ je pro tak dlouhou a složitou cestu důležité.

GRATULUJU, jestli ses rozhodla k tak velkému kroku v tvém životě, doufám, že tyhle první kroky ti pomůžou, je jich sice málo, ale nezdá se to - zaberou hodně času a úsilí. Další tipy a rady se dozvíš příště - co nejdřív! 

Moc držím palce a zdůrazňuji - pokud je ti už 15, můžeš sama navštívit sdružení Anabell, kde se specializují na poruchy přijmu potravy (a vážně tam pomůžou!), nebo se obrať na moji poradnu curvymeansbeautiful@seznam.cz. Ráda s čímkoliv pomůžu!

Elly :)